Jdi na obsah Jdi na menu
 


O ledoborci Fram

5. 9. 2009

Fram měří téměř 40 metrů. Je skvělou ukázkou konstrukčního umění, protože byla postavena tak, aby odolala obrovskému tlaku ledových ker. Tvar lodního trupu zaručoval, že loď nebude krami rozdrcena, ale pozvolna vytlačena na led. S takovým požadavkem přišel za projektanty polárník Fridtjof Nansen. Chtěl dokázat teorii, že mořský proud zanese Fram od severní Sibiře přes severní pól až k jižnímu Grónsku.

S dobře konstruovanou lodí vyrazil Nansen společně s kapitánem Sverdrupem a posádkou na strastiplnou pouť. Začala v polovině roku 1893 a Nansenova teorie se začala naplňovat. Fram skutečně putovala po vytyčené trase. U severního pólu se ale lehce odchýlila, a tak se Nansen vydal k pólu pěšky. Přibalil s sebou ještě dobrodruha Hjalmara Johansena. Cesta byla hrozivá. Po měsíčním putování se oba nadšenci rozhodli vrátit, neboť další pouť by nepřežili. Zpáteční cesta je stála mnoho sil. Nejdříve přišli o všechny psy a saně museli táhnout sami. Lomcovala s nimi zima a mráz. Navíc stále pršelo, takže nestačili uschnout a trpěli strašnými zdravotními problémy. A ve finále jim uplavaly kajaky i s veškerým proviantem. Naštěstí je v květnu 1896 objevil anglický badatel Jackson. Odvezl je do Norska, kde byli oba dobrodruzi i Fram, která se vrátila o měsíc později, přivítáni s obrovským nadšením.

Nansen už se na další cestu nevydal, ale Fram vyplula ještě několikrát. Pod velením polárníka Sverdrupa vyrazila v roce 1898 ke Grónsku a později absolvovala s kapitánem Amundsenem plavbu k pobřeží Antarktidy. V prosinci 1911 Amundsen a jeho čtyři přátelé dosáhli jako první jižního pólu. Stalo se tak během závodu s Angličanem Scottem, který zpáteční cestu nepřežil.